Státní symboly

Velký bavorský státní znak

Velký bavorský státní znak vychází z historické tradice. Byl ustaven 5. června 1950 zákonem o znaku Svobodného státu Bavorsko. Symboly zobrazené ve znaku jsou hluboce zakořeněny v bavorské historii. Heraldické znaky velkého bavorského státního znaku mají svůj zvláštní význam:

Zlatý lev

V horním levém poli se nachází zlatý lev v černém poli. Původně to byl symbol porýnského falckého hrabství, které roku 1214 připadlo bavorskému knížeti Ludvíkovi. Po staletí to byl společný znak starobavorských a falckých Wittelsbachů. Dnes je vzpřímený zlatý lev s červenou zbrojí symbolem regionu Horní Falc.

Francké hrábě

Druhé pole je rozděleno červenou a bílou (stříbrnou) barvou se třemi bílými hroty. Tyto „hrábě“ byly zhruba od roku 1350 ve znaku některých sídel würzburského biskupství a od roku 1410 také součástí knížecí biskupské pečeti. Dnes jsou francké hrábě znakem regionů Horní Franky, Střední Franky a Dolní Franky.

Modrý panter

Vlevo dole je ve třetím poli zobrazen modrý panter se zlatou zbrojí na bílém (stříbrném) podkladu. Původně byl součástí znaku falckých knížat z Ortenburgu, kteří sídlili ve 12. století v Dolním Bavorsku. Později znak převzali Wittelsbachové. Dnes symbolizuje modrý panter starobavorské regiony Dolní Bavorsko a Horní Bavorsko.

Tři černí lvi

Ve čtvrtém poli vpravo dole jsou na zlatém podkladu tři černí lvi nad sebou s přivrácenou hlavou a červenou zbrojí. Původně byli znakem Hohenstaufů (1216), bývalých švábských vévodů. Ve státním znaku tito tři lvi reprezentují region Švábsko.

Modrobílý srdeční štítek

Srdeční štítek je šikmo routovaný v bílé (stříbrné) a modré barvě. Původně sloužil jako znak hrabat z Bogenu (od roku 1204), v roce 1247 jej převzali Wittelsbachové jako rodový znak. Modrobílé routy jsou v pravém slova smyslu symbolem Bavorska. Routový štítek dnes symbolizuje celé Bavorsko. Společně s korunou lidu tvoří oficiální malý státní znak.

Koruna lidu

Na čtvrceném štítu se srdečním štítkem uprostřed spočívá koruna. Skládá se ze zlatého okraje ozdobeného drahokamy a osazeného pěti ornamentálními lístky. Koruna lidu, která se ve znaku poprvé objevila v roce 1923, symbolizuje na místo královské koruny národní suverenitu.

Lví štítonoši

Dva lví štítonoši navazují na tradici ze 14. století.

Zlatý lev

V horním levém poli se nachází zlatý lev v černém poli. Původně to byl symbol porýnského falckého hrabství, které roku 1214 připadlo bavorskému knížeti Ludvíkovi. Po staletí to byl společný znak starobavorských a falckých Wittelsbachů. Dnes je vzpřímený zlatý lev s červenou zbrojí symbolem regionu Horní Falc.

Francké hrábě

Druhé pole je rozděleno červenou a bílou (stříbrnou) barvou se třemi bílými hroty. Tyto „hrábě“ byly zhruba od roku 1350 ve znaku některých sídel würzburského biskupství a od roku 1410 také součástí knížecí biskupské pečeti. Dnes jsou francké hrábě znakem regionů Horní Franky, Střední Franky a Dolní Franky.

Modrý panter

Vlevo dole je ve třetím poli zobrazen modrý panter se zlatou zbrojí na bílém (stříbrném) podkladu. Původně byl součástí znaku falckých knížat z Ortenburgu, kteří sídlili ve 12. století v Dolním Bavorsku. Později znak převzali Wittelsbachové. Dnes symbolizuje modrý panter starobavorské regiony Dolní Bavorsko a Horní Bavorsko.

Tři černí lvi

Ve čtvrtém poli vpravo dole jsou na zlatém podkladu tři černí lvi nad sebou s přivrácenou hlavou a červenou zbrojí. Původně byli znakem Hohenstaufů (1216), bývalých švábských vévodů. Ve státním znaku tito tři lvi reprezentují region Švábsko.

Modrobílý srdeční štítek

Srdeční štítek je šikmo routovaný v bílé (stříbrné) a modré barvě. Původně sloužil jako znak hrabat z Bogenu (od roku 1204), v roce 1247 jej převzali Wittelsbachové jako rodový znak. Modrobílé routy jsou v pravém slova smyslu symbolem Bavorska. Routový štítek dnes symbolizuje celé Bavorsko. Společně s korunou lidu tvoří oficiální malý státní znak.

Koruna lidu

Na čtvrceném štítu se srdečním štítkem uprostřed spočívá koruna. Skládá se ze zlatého okraje ozdobeného drahokamy a osazeného pěti ornamentálními lístky. Koruna lidu, která se ve znaku poprvé objevila v roce 1923, symbolizuje na místo královské koruny národní suverenitu.

Lví štítonoši

Dva lví štítonoši navazují na tradici ze 14. století.



Malý bavorský státní znak

Malý bavorský státní znak se skládá ze šikmo routovaného štítu v modré a bílé (stříbrné) barvě. Na štítu spočívá koruna lidu.

Kdo smí používat bavorský státní znak?

Velký i malý bavorský státní znak jsou nejvyššími státními symboly. Jsou určeny výhradně pro veřejný sektor. Dále mohou být používány při uměleckých, uměleckořemeslných nebo vědeckých účelech nebo při výuce a občanské výchově.

Při jiném použití je potřeba souhlas vlády Horních Frank. Povolení může být uděleno pouze ve zvlášť odůvodněných výjimečných případech.

Nepovolené použití velkého nebo malého státního znaku nebo jeho částí je nezákonné a může být trestáno pokutou.

Zdroj: Příručka pro použití velkého a malého státního znaku.

Bavorské státní vlajky

Bavorsko má dvě státní vlajky: pruhovanou a routovanou vlajku. Obě vlajky jsou rovnocenné.

Pruhovaná vlajka

Pruhovaná vlajka se skládá ze dvou stejně širokých horizontálních pruhů. Horní pruh je bílý, dolní modrý.

Routovaná vlajka

Routovaná vlajka se skládá z nejméně 21 modrých a bílých rout. Počítají se i dělené routy na okrajích vlajky. Bílá dělená routa se nachází z pohledu pozorovatele vždy v levém horním rohu vlajky.

Bavorská hymna

Od roku 1964 se hraje při oficiálních státních událostech v Bavorsku píseň „Za Bavorsko“, která je od roku 1966 oficiální hymnou. Píseň vznikla v roce 1860. Melodii složil, profesor mnichovské konzervatoře a dirigent sboru v královské opeře Konrad Max Kunz. Původní text napsal mnichovský učitel Michael Öchsner. Píseň byla poprvé uvedena v mnichovském měšťanském pěveckém cechu. Brzy se rozšířila mezi spolky a proslavila. V roce 1952 bavorský zemský sněm rozhodl jednomyslně o výuce písně „Za Bavorsko“ ve školách.